Hotdog # Marcela Zengrová # Průvodkyně cizinců

Marcela je dáma, ktorá po kvalitatívnej stránke celkom určite spĺňa predpoklad na vydanie vlastnej knihy. Predstavili sme ju v minulom čísle a dnes sa už iba nudne opakujeme... opakujeme... opakujeme...

leden

jako by čas kameněl
a to znělé
zůstávalo skryto
mráz k polím
staví se bíle

rozmluvy o létu
plavou v horkém víně
mé vlasy zdobí
skořicová spona

noc křísla o ráno

únor

co bylo svaté
to jsme zohýbali
sychravím s větrem
o závod

krajina v ticho
oděná
sny o zelené
mívá

v řekách se zrcadlíme

těžknou řeči

březen

černozem

měkkost je v kočičkách
stavím vázy
na odiv

tak jako dřív
se ptáci
svolávají k hrám

kráčím úvozem

duben

zbytnělo ševelení
větve hladí kolemjdoucí

to v kůrách stromů
monogramy počaly

květen

někdo ten čas objevil
někoho šlehl přes lýtka
jak první ostrá tráva

kdosi májku vyzdobil
a venku jemně

poplakává

těšitba na léto

až se červen zhoupne v bocích
a skočí střemhlav přes cimbál
bude vonět po potocích
tobě lehko
že bys hrál

hrál bys doma pod broskvoní
že ti léto sladce voní
že ti voní po ovoci
když se červen

zhoupne v bocích

srpen

setmělo se nad vodami
a kdosi řekl soušce: Hoř!

to slunce vplulo za zahrady
zuté z botek

vlasy hadí

v trávě srpům reznou hroty

říjen

ještě ne
ještě zelená se ratolest
to na rtech z trnek cosi zbylo
a jejich víno
pijem´na bolest

listopad

to déšť jako by mluvil
za všechny blízké
ještě drahnou chvíli

za všechny ty
co jsme
zpopelnili
a náhrobky v sadu
u poslední zdi

jenom se bratře ohlédni...

co bylo výš
je náhle

nízké

prosinec

kdo vezme lunu za rukáv?
a dá ji na své místo...

ve dnech kdy mají muži tváře
ostře řezané
je slib
jen sousto ryby

novolůní

červencem zněla zem
a střapec měla ze sta vin
teď už si mosty nestavím
sama jsem sobě odrazem

jsem sama sobě tůní
hymenem rzivých vrat
červencem země duní
a já zas věřím na návrat

září

z pošetilého listoví
věštím jak z tarotových karet
královna pohárů
nabídla paletu v šanc

září
má sklony k mikrospánkům